01 - FYZICKÉ TÝRANÍ
Nenech si tělesně ubližovat!
Tělesné ubližování, bití a hrubé zacházení je něco, s čím se děti mohou setkat nejen ze strany cizích dospělých lidí, nebo dětí okolo, ale také ve vlastní rodině - od rodičů, příbuzných nebo dalších blízkých lidí.
Pečlivě si pročti naše desatero, a když nebudeš něčemu rozumět, nebo se budeš chtít na cokoliv zeptat, promluv si o tom s někým, komu věříš, nebo zavolej či napiš k nám na Linku důvěry.
- Nikdo ti nesmí ubližovat - toto je základní a nejdůležitější pravidlo. Jakékoliv tělesné ubližování, bití nebo hrubé zacházení není v pořádku a ty máš právo na ochranu od dospělých osob.
- I hrubé zacházení může být týrání - týrání nemusí být jen bití, ale může mít i jinou podobu (popáleniny, škrcení, topení ve vodě, přivazování, tahání za vlasy…). Pokud se k tobě někdo chová tak, že tě to bolí, není to v pořádku!
- Ani oblékání, česání nebo mytí by nemělo bolet - i když ti někdo dospělý pomáhá s koupáním, převlékáním nebo česáním, měl by s tebou zacházet tak, aby tě to nebolelo.
- Když zůstávají modřiny, není to v pořádku - nemusíš si být jistý, jestli to, jak s tebou někdo zachází, je už týrání nebo ne. Pokud po setkání s ním máš na těle modřiny, určitě to není v pořádku.
- Ani tví nejbližší lidé se na tobě nesmí dopouštět násilí - někteří dospělí tomu mohou říkat “výchovná facka” nebo tvrdit, že je to součást „správné výchovy“. Pokud je ale bití pravidelnou součástí toho, co od rodičů zažíváš, není to v pořádku.
- Rodiče, učitelé a některé další osoby mají povinnost „vychovávat tě“, to ale neznamená, že ti smí ubližovat.
- I když ti někdo říká, že to s tebou myslí dobře, ani tak nemá právo ti ubližovat - ten, kdo někomu ubližuje, za to může cítit pocit viny. Někdo se pocitů viny snaží zbavit tak, že své oběti tvrdí, že to s ní myslí dobře a že je to pro její dobro. Pokud ti někdo ubližuje, nikdy to není pro tvoje dobro, ať už říká cokoliv!
- Není to tvoje vina, i když osoba, která ti ubližuje, říká, že si za to můžeš sám. Pokud ti někdo tvrdí, že je to tvoje vina, když ti ubližuje, že sis to zasloužil, nevěř mu.
- bližuje ti někdo potají, zakazuje ti o tom mluvit pod výhružkou, že to bude horší, když to někomu povíš? Nenech se zastrašovat a svěř se někomu dospělému - z každé náročné situace existuje cesta ven!
- Může se stát, že se stydíš o tom mluvit - oběti tělesného týrání často cítí stud za to, že se jim něco takového děje, někdy to vnímají jako svoje selhání. V Dětském krizovém centru rozumíme těmto pocitům a můžeš s námi o nich otevřeně mluvit. Jsme připraveni tě vyslechnout, být tu pro tebe a podpořit tě i v náročných chvílích. Společně najdeme cestu, jak z toho ven.
Pokud se Ti děje cokoliv z toho, o čem jsi se v Desateru dočetl/a, nezůstávej na své starosti sám/a. Řekni o tom, co se u Tebe doma děje, někomu z dospělých ve Tvém okolí – rodiči, babičce, dědečkovi, tetě, učiteli ve škole, hodné sousedce, rodičům kamaráda… Zasloužíš si pomoc a podporu, proto je dobré si o ni říct.
Zajímá tě ještě něco?
Máš nějakou otázku o tom, jak to v hovorech, na chatu či e-mailu chodí? NEVÁHEJ A ZAVOLEJ, NAPIŠ!
Můžeš zůstat v anonymitě a nemusíš nám říkat ani své jméno.
02 - Sexuální násilí na dětech
Nenech si sexuálně ubližovat
Sexuální zneužívání se někdy děje i v naší společnosti, a většinou o tom nikdo další neví.
Máš svá práva a nikdo Tě zneužívat nesmí! Máš právo na pomoc!
Pečlivě si pročti naše desatero, a když nebudeš něčemu rozumět, nebo se budeš chtít na cokoliv zeptat, promluv si o tom s někým, komu věříš, nebo zavolej či napiš k nám na Linku důvěry.
- Tvé tělo je jen Tvoje. Nikdo se Tě nesmí dotýkat tak, aby Ti to bylo nepříjemné nebo proti Tvé vůli. Nikdo Ti nesmí sahat do oblasti kalhotek či slipů kromě lékaře a rodičů - a i oni tak mohou učinit jen v některých situacích. Nikdo Ti například nesmí sahat ani Tě líbat na prsa či na pohlavní orgány, ani Tě nesmí nutit, aby ses na prsou či pohlavních orgánech dotýkal/a někoho jiného.
- Sexuální zneužívání nejsou jen doteky, ale i to, když Tě někdo bez Tvého souhlasu pozoruje, fotografuje či natáčí nahého/nahou, bez oblečení. Nikdo Tě k něčemu takovému nesmí nutit. Stejně tak Tě nesmí nutit k tomu, abys Ty sám/a sledoval/a někoho bez oblečení, ať už ve skutečnosti, či na fotkách nebo videu.
- Máš právo říct NE!, když po tobě někdo chce, abys udělal/a něco, čeho se bojíš, co je ti nepříjemné nebo co tě bolí. Nemusíš se kvůli tomu cítit provinile. Můžeš říct NE!, toto si nepřeju!, toto nedělej! Každý to musí respektovat.
- Většina lidí druhé nezneužívá, ovšem jsou tací, kteří to dělají – a může to být kdokoliv. Sexuálně zneužít Tě může i někdo, koho máš rád, dokonce někdo z tvé rodiny; dospělý i starší dítě. Ani Tvůj blízký člověk Tě nesmí obtěžovat!
- Nemusíš dodržet tajemství, pokud se tajemství týká něčeho, co se nesmí dělat. Dobré tajemství je třeba příprava narozeninové oslavy, ale špatná tajemství jsou ta, když někdo dělá něco zakázaného, něco, co nechceš, ubližuje Ti. Taková „špatná tajemství“ svěř někomu, komu důvěřuješ.
- Nečekej, až se situace sama zlepší. Většinou se tak nestane, a naopak se násilí či obtěžování postupně ještě zhoršuje. Svěř se s tím, co se děje Tobě či někomu, koho znáš, co nejdříve.
- Pamatuj, že jako dítě máš svá práva. Máš například právo žít v klidném a bezpečném domově, kde Ti není ubližováno. Máš právo na ochranu před jakýmkoli tělesným či duševním násilím, urážením nebo zneužíváním, před zanedbáváním nebo nedbalým zacházením, trýzněním nebo vykořisťováním. Nikdo nemá právo Ti takovým způsobem ubližovat.
- Není Tvoje vina, pokud Ti někdo z dospělých dělá něco, co si nepřeješ. Je to vina toho, kdo to dělá, kdo to po Tobě požaduje. Máš právo na ochranu před špatným chováním jiných lidí.
- Pokud Ti někdo ubližuje, je přirozené, že cítíš různé emoce. Můžeš chtít plakat, mít vztek, cítit zoufalství, smutek. Můžeš mít strach. Můžeš se cítit trapně a můžeš se stydět, není to ale Tvá vina. Všechny tyto pocity jsou v takové situaci normální.
- Ubližuje ti někdo potají, zakazuje ti o tom mluvit pod výhružkou, že Tě potrestá, když to někomu povíš? Nenech se zastrašovat a svěř se někomu dospělému - z každé náročné situace existuje cesta ven! Zasloužíš si pomoc! Dospělí ti určitě pomohou!
Zajímá tě ještě něco?
Máš nějakou otázku o tom, jak to v hovorech, na chatu či e-mailu chodí? NEVÁHEJ A ZAVOLEJ, NAPIŠ!
Můžeš zůstat v anonymitě a nemusíš nám říkat ani své jméno.
03 – Rozvod a konflikty v rodině
Rozvod a konflikty v rodině
Rozvod rodičů může přinést spoustu změn a náročných situací.
Pečlivě si pročti naše desatero, a když nebudeš něčemu rozumět, nebo se budeš chtít na cokoliv zeptat, promluv si o tom s někým, komu věříš, nebo zavolej či napiš k nám na Linku důvěry.
- Hádky mezi rodiči či jejich rozvod není tvoje vina. Dospělým se někdy může stát, že si spolu po nějaké době už tolik nerozumí, rozhodnou se dál spolu nežít a najdou si třeba jiného partnera. Není to tvoje vina.
- Rodiče jsou pořád tvoji, i když se rozvedou. Máš právo na oba rodiče. Když jeden rodič odejde, neznamená to, že už přestává být „tvůj“. I nadále k tobě oba rodiče mají povinnosti a práva. Neznamená to, že tě už nemají rádi. I když se třeba s oběma rodiči už nebudeš vídat tak často, pořád máš právo vídat oba.
- Nemusíš nikomu dělat prostředníka. Možná tvoje máma s tátou už spolu nebydlí a ty třeba trávíš čas chvíli s jedním a poté s druhým. Přesto nemusíš být jejich prostředník, když spolu nechtějí mluvit. Jsou dospělí a je na nich, aby se domluvili společně.
- Zažívat můžeš i zcela protichůdné pocity. Je v pořádku mít oba rodiče rád/a, zároveň můžeš na rodiče cítit i vztek a naštvání, zklamání, smutek a nejistotu. Někdy naopak může přijít i úleva, když doma přestanou hádky. Je také přirozené, že se tvoje pocity mohou neustále proměňovat, možná jim někdy ani nebudeš rozumět a budeš se v nich ztrácet.
- Řekni rodičům, když se ti něco nelíbí. Ve chvíli, kdy se ti nelíbí, jak se k tobě doma chovají, slyšíš hodně hádek, můžeš rodičům nebo osobě, které důvěřuješ, říct, že se ti to nelíbí. Někdy si to třeba nemusí rodiče uvědomit, jak situaci vnímáš.
- Výjimečně mají děti skutečný důvod, proč se nechtějí se svým rodičem dál vídat – třeba proto, že jim rodič skutečně ubližoval, nebo ubližoval někomu jinému v rodině.
- Možná Tě čeká období změn. Například změníš bydliště a budeš chodit do nové školy, někdy si rodič najde nového partnera a s ním do rodiny přijde nový sourozenec, nebo se naopak se svým vlastním sourozencem již tak často nevídáš. Je obvyklé, když v takových chvílích cítíš obavy, strach, smutek, vztek nebo nejistotu, jak to bude vypadat dál a jak vše zvládneš. Na začátku hodně změn vypadá nepřekonatelně, ale časem třeba zjistíš, že se to dá zvládnout.
- Nezapomeň se věnovat svým koníčkům a kamarádům a dělat také to, co ti přináší radost. Někdy i jen dodržování každodenních rituálů nám pomáhá přečkat náročné chvíle. Snaž se nadále dělat to, co máš rád, třeba trávit čas s kamarády. I díky nim můžeš najít chvilku, kdy nemyslíš na tyto starosti a postupně znovu nalézt rovnováhu ve svém životě.
- Každý problém má nějaké řešení! I když svět vypadá někdy černobíle, s pomocí a podporou druhých lze zvládnout všechno.
- Nezůstávej na své trápení sám/sama. Vždycky je kolem tebe někdo, kdo tě může vyslechnout a být s tebou, když ti je třeba smutno. I pro tebe může být úlevné si o svých starostech s někým, komu důvěřuješ, promluvit.
Pokud se Ti děje cokoliv z toho, o čem jsi se v Desateru dočetl/a, nezůstávej na své starosti sám/a. Řekni o tom, co se u Tebe doma děje, někomu z dospělých ve Tvém okolí – rodiči, babičce, dědečkovi, tetě, učiteli ve škole, hodné sousedce, rodičům kamaráda… Zasloužíš si pomoc a podporu, proto je dobré si o ni říct.
Zajímá tě ještě něco?
Máš nějakou otázku o tom, jak to v hovorech, na chatu či e-mailu chodí? NEVÁHEJ A ZAVOLEJ, NAPIŠ!
Můžeš zůstat v anonymitě a nemusíš nám říkat ani své jméno.
04 - Prostředí ohrožující děti
Prostředí ohrožující děti
Někdy se stává, že dospělí, kteří mají pečovat o Tvé bezpečí a chránit Tě, to nedělají. Naopak dělají věci, které Ti mohou být nepříjemné a trápí Tě – křičí na Tebe, nechávají Tě doma samotného/samotnou…. Protože máš své blízké – rád/a, nechce se Ti o starostech s nikým mluvit a pak jsi na ně často úplně sám/a.
- Rodiče si Tě dlouhodobě nevšímají a nezajímají se o to, jak se máš, jestli něco potřebuješ, nebo jak se Ti daří ve škole. Žádný důvod není „dost dobrý“ na to, aby jím šlo takové jednání „omlouvat“. Rodiče mají povinnost Tě podporovat, zajímat se o to, co potřebuješ, jak se Ti daří, a pomáhat Ti s přípravou do školy.
- Nedostáváš pravidelně najíst a doma je často zima, nejde elektřina. Jídlo by Ti mělo být přístupné v takovém množství a tak často, jak potřebuješ – tzn. neměl/a bys zažívat dlouhodobý hlad. Jídlo bys měl/a dostávat minimálně 3x denně. Podobné je to také s teplem. Je důležité, aby v bytě/domě bylo příjemně, tedy abys v zimních měsících doma nemusel/a sedět v tlusté mikině, nebo pod dekou.
- Nemůžeš se pravidelně umýt v teplé vodě. Mít možnost se pravidelně vykoupat/osprchovat je něco, o co by Tě neměl nikdo z pečujících dospělých připravit. Teplá voda je v dnešní době běžný standart.
- Doma je často nepořádek, který nikdo neuklízí. O prostor, kterému říkáš domov, je potřeba pravidelně pečovat, což činí především rodiče, nebo ti, kdo se o Tebe starají. Je běžné, že děti s domácími pracemi také pomáhají, není ale v pořádku, pokud se o všechno musíš starat především Ty.
- Dostáváš úkoly, které jsou pro Tebe obtížně splnitelné – například se musíš často starat o mladšího sourozence, zajišťovat nákupy, nebo úklid domácnosti. Pomoct mámě, nebo tátovi s nákupem, vyvenčit psa nebo vynést koš – to je něco, co by mohlo být v pořádku. Nikdo z dospělých by na Tebe neměl přenášet zodpovědnost, která je na jeho straně – tzn. nikdy by nemělo být výhradně Tvým úkolem starat se o domácnost, ani neustále pečovat o mladšího sourozence.
- Nemáš doma klidné místo na hraní, učení, ani spánek. Na to, abys mohl/a dobře prospívat ve škole, ale také na kroužcích a mezi kamarády, potřebuješ sílu a energii. Proto je důležité, aby ses mohl/a dostatečně v klidu připravovat do školy a také se v klidu vyspat.
- Rodič(e) si domů přivádí další dospělé, hádají se, nebo dělají hluk a Ty nemůžeš spát, nebo cokoliv dělat. Pokud za Tvými rodiči přichází návštěva, aby si spolu popovídali, podívali se na film, pak je všechno v pořádku. Pokud dospělí dělají hluk, nebo se hlasitě hádají a ty nemůžeš spát, nebo se učit, není to správně.
- Býváš doma často sám/a, protože na Tebe rodič(e) nemají čas (kvůli práci, nebo protože se věnují svým zájmům). Být doma občas sám/a může být zajímavé dobrodružství, nebo malá „zkouška odvahy“, ale to jen tehdy, pokud se na obojí cítíš a máš na to přiměřený věk. Nikdy by to nemělo být každodenní pravidlo, které se pro Tebe stává noční můrou. Vždy bys měl/a vědět, kdy se někdo z dospělých vrátí a bude mít na Tebe čas; případně komu můžeš zavolat, když potřebuješ s něčím pomoct.
- Rodič(e) bývají často opilí nebo pod vlivem drog a nedokáží se v takovou chvíli o Tebe postarat. Dospělí musí mít neustále na paměti, že v Tvé přítomnosti není v pořádku pít větším nožství alkoholu či užívat drogy, protože nad sebou mohou ztratit kontrolu. Dospělí nesmí zapomínat na to, že za Tebe, i navzdory opilosti a vlivu drog, mají zodpovědnost.
- Rodič(e) Ti pouští nevhodná videa, ve kterých se objevuje násilí, nebo sexuální obsah. Určitě je fajn, když se s někým z dospělých můžeš dívat na televizi, DVD, YouTube… či na cokoliv jiného. Filmy a videa by ale neměla obsahovat násilí, nebo sexuální obsah. Ani jedno pro Tebe v dětském věku není vhodné!
Pokud se Ti děje cokoliv z toho, o čem jsi se v Desateru dočetl/a, nezůstávej na své starosti sám/a. Řekni o tom, co se u Tebe doma děje, někomu z dospělých ve Tvém okolí – rodiči, babičce, dědečkovi, tetě, učiteli ve škole, hodné sousedce, rodičům kamaráda… Zasloužíš si pomoc a podporu, proto je dobré si o ni říct.
Zajímá tě ještě něco?
Máš nějakou otázku o tom, jak to v hovorech, na chatu či e-mailu chodí? NEVÁHEJ A ZAVOLEJ, NAPIŠ!
Můžeš zůstat v anonymitě a nemusíš nám říkat ani své jméno.
05 - RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ DĚTÍ
Rizikové chování dětí
Být dítětem je většinou báječné, ale někdy to může být i hodně těžké, protože všude okolo číhá mnoho nesprávných výzev a nebezpečí, na které si je zapotřebí dávat pozor. Důležité je učit se včas si je uvědomovat a také se učit v takových situacích správně a bezpečně chovat.
- Lhaní – lhát se nemá, to se učíme už odmala. Přesto někdy lžeme – třeba, abychom nebyli potrestáni od rodičů za něco, co jsme provedli, nebo co se nám nepovedlo. Někdy vede ke lhaní i hodně starostí, které někdo má. Do lží se často zamotáme a dříve nebo později na to nějaký dospělý přijde. A pak bývá problém ještě větší, protože v nás okolí ztratí důvěru. Pojď to udělat jinak a společně s námi vymyslet, co s tím.
- Záškoláctví – každému dítěti se někdy nechce jít do školy, ale jen někteří tam opravdu nepřijdou. Buď jdou někam ven, nebo si třeba doma vymyslí, že je něco bolí, a spoléhají na to, že je rodiče nechají doma. Někdy se ale děti do školy bojí jít třeba proto, že jim tam někdo ubližuje. Máš i Ty nějaký problém, kvůli kterému nechceš jít do školy? Do školy se chodit musí, jinak dochází k porušení zákona, čímž si můžeš přivodit další problémy. Raději nám proto zavolej a pojďme společně vymyslet, jak to udělat, abys do školy chodil zase rád/a!
- Agrese a šikana – bylo by to o hodně lepší, kdybychom hádky s druhými dokázali řešit vždy v klidu, bez křiku a agrese. Agrese se může u někoho projevit sprostými slovy a u jiného dokonce fyzickým útokem na druhého. Agrese se většinou bojíme, a toněkdy i v případě, že propukne v nás samotných. Byl/a jsi někdy svědkem agresivního chování druhých a zasáhlo Tě to? Zažíváš agresi doma nebo ve škole? Víš o tom, že někdo někomu ubližuje nebo ubližují přímo Tobě? Nebuď v tom sám/sama a svěř se nám!
- Krádeže – někdy se může stát, že vidíme něco, co bychom si strašně přáli, ale patří to někomu jinému. Může být velice lákavé si to zkrátka vzít a doufat, že na to nikdo nepřijde… může se jednat o nějakou věc či peníze. Možná jsi i Ty někdy něco ukradl/a nebo znáš někoho, kdo krade a ještě se tím třeba chlubí. Krádeže se mohou stát i trestným činem. Možná Tě tíží svědomí, možná bys chtěl takovou situaci napravit a nevíš jak. Možná máš strach o tom s někým mluvit. Naše linka důvěry je anonymní, a pokud nám zavoláš, rádi Ti pomůžeme!
- Experimentování s alkoholem – pití alkoholu může být pro dětí lákavé. Dospělí alkohol pít mohou a někteří příležitostně nabídnou dětem alkohol k ochutnání. Některé děti láká, jaké by to bylo být opilý/á. Alkohol mohou podle zákona pít pouze osobystarší 18 let. U dětí a dospívajících může alkohol nepříznivě působit na jejich zdraví a vývoj. Když trošku ochutnáš na Silvestra, pravděpodobně se Ti nic závažného nestane, ale zkoušíš-li občas pít s kamarády, může Ti to způsobovat velké potíže. Mohou to být kamarádi, kdo Tě do pití alkoholu dokonce nutí… Promluv si o tom s námi!
- Kouření cigaret – cigarety jsou podobně jako alkohol pro děti zakázané. Hodně dětí zkouší kouřit, protože se chtějí dospělým vyrovnat. Některé to chtějí jen zkusit a vědět, jak to vlastně chutná. Jiné děti k tomu třeba nutí kamarádi. Stejně jako na alkoholu a jiných drogách vzniká i na cigaretách závislost, a to velice silná. Zbavit se této závislosti bývá těžké i pro dospělé. U dětí se závislost rozvíjí mnohem rychleji. Lepší je se tomu vyvarovat, protože kouření je pro Tvé tělo hodně škodlivé a cigarety jsou navíc drahé. Místo cigaret si přece můžeš koupit o dost lepší věci! Chceš si o tom popovídat více? Tak nám zavolej!
- Sexuální experimentování – o sexu už jsi asi něco slyšel/a. Možná se o sex zajímáš více než děti ve Tvém okolí. Chce po Tobě někdo posílat Tvoje intimní fotky? Nebo Tě někdo osahával na intimních místech? Začít se sexuálním životem je u nás dovoleno od 15 let, určitě ale není zapotřebí s tím pospíchat. Důležité je vědět, že nikdo se Tě nesmí dotýkat na intimních místech proti Tvé vůli, a to dokonce ani nikdo z rodiny. Stejně tak není bezpečné posílat někomu své intimní fotky, nikdy totiž nevíš, kde se mohou později objevit. Možná je některé z těchto témat to Tvé. S námi se nemusíš stydět o tom mluvit, jsme tady pro Tebe.
- Rizikové chování na internetu – o nebezpečí na internetu se hodně mluví i píše. Už asi víš, že na internetu vystupuje mnoho podvodníků a jiných podivných lidí. Není proto dobré, aby se takovým lidem dostaly do rukou Tvé osobní údaje. Je důležité přemýšlet nad tím, co o sobě na internetu sdílíš. Podle Tvých fotografií a informací, které o sobě píšeš, Tě může snadno vyhledat i úplně cizí člověk, který Ti může chtít ublížit. Někteří lidé se nejprve tváří „jako kamarádi“, lákají děti na různé schůzky, představují se pod falešným jménem a uvádějí nepravdivě svůj věk. Máš s tím nějakou zkušenost a přemýšlíš, jak zareagovat? Ozvi se nám!
- Útěky z domova – domov nemusí vždy představovat jen radost a pohodu, ale může být místem strachu, smutku, ubližování. Mohou to být hádky rodičů, domácí násilí, nespravedlivé tresty nebo naopak úplná lhostejnost ze strany rodičů. Napadá Tě utéct? Útěk z domova nikdy nebývá dobrým řešením. Problém, před kterým utíkáš, se tím většinou nevyřeší. Může to navíc být pro Tebe hodně nebezpečné… Pokud máš doma starosti, napiš nám nebo zavolej a společně se podíváme na to, co by se s tím dalo dělat.
- Sebepoškozování – se sebepoškozováním se setkává stále více dětí – vidí to u kamarádů nebo na internetu a některé to chtějí vyzkoušet taky. Většina dětí se sebepoškozuje v situaci, kdy je něco hodně trápí. Hledají způsob, jak se se svým trápením vyrovnat, nebo chtějí dát svému okolí najevo, že mají nějaké starosti. Už Tě taky napadlo něco podobného vyzkoušet, nebo to děláváš pravidelně, a i když víš, že to není dobře, tak v tom pokračuješ? Podobně jako útěk z domova není ani sebepoškozování „lékem na problémy“, navíc po něm mohou zůstat jizvy na celý život, stejně tak se může stát, že se zraníš více, než jsi chtěl/a Zkus se místo sebezranění někomu svěřit – třeba nám!
Pokud se Ti děje cokoliv z toho, o čem jsi se v Desateru dočetl/a, nezůstávej na své starosti sám/a. Řekni o tom, co se u Tebe doma děje, někomu z dospělých ve Tvém okolí – rodiči, babičce, dědečkovi, tetě, učiteli ve škole, hodné sousedce, rodičům kamaráda… Zasloužíš si pomoc a podporu, proto je dobré si o ni říct.
Zajímá tě ještě něco?
Máš nějakou otázku o tom, jak to v hovorech, na chatu či e-mailu chodí? NEVÁHEJ A ZAVOLEJ, NAPIŠ!
Můžeš zůstat v anonymitě a nemusíš nám říkat ani své jméno.